ŘETĚZOVÁ POHÁDKA HERE!

REKLAMY SEM! :piiinkie:





()-()


2O14 - měsíc po měsíci

3. ledna 2015 v 17:09 | Teress* |  # Writing
Jak jsem slibovala v minulém článku, rozhodla jsem se ještě zaměřit na minulý rok, protože se za těch 12 měsíců stalo neskutečné množství nových zážitků, které prostě nejdou jen tak zahodit.
Jelikož mi minule nešel blog a já článek nemohla zveřejnit, omlouvám se, že ho píšu až dnes.
V tomhle článku bych se chtěla vrátit v čase a zkusím najít jednu fotku , nebo nějakou událost k předešlému roku, která zůstala v mé hlavě.
Doufám, že najdu nějaké fotky ke každému měsíci.
Rok 2014 byl pro mě jeden z nejpestřejších roků za můj život, proto vím, že furt bude o čem psát.
Jdem na to.
(celý článek)



LEDEN


Byl jste někdo na filmu Paranormal Activity v kině?
Já vím, není to nic strašidelného, ale když jdete s partou, se kterou jste dřv (hodně hodně dřív) trávili většinu svého volného času, je jasné, že v promítacím sále nebudeme andílci.
Myslím, že ten jedinej pár, co tam byl v sále s náma musel mít z toho filmu hodně, když náš řev byl slyšet až k pokladnám.
Omlouvám se za všechny, hrdličky.

ÚNOR


Holka, za kterou bych dala život.
Tohle byl jeden z nejlepších dnů vůbec, ale možná by byl lepší, kdybych se pak neosypala po penicilinu.
Alergie je svině.
Věřte tomu, že tahle blbka není v tomhle článku na téhle fotce naposled, protože většinu věcí za tenhle rok jsem prožila s ní.

BŘEZEN



K tomuhle měsíci se vlastně vztahuje většina krásnejch věcí, co jsem mohla prožít za rok 2014 a i když to tak momentálně nevypadá ani se to nijak nevyvíjí, doufám, že budu moct zažít tunu ještě lepších věcí, jako v minulém roce.
21. března roku 2014 jsem šla s mojí nejlepší kamarádkou (fotka u měsíce únor) na koncert Ty Nikdy labelu a poznala 3 skvělý lidi a vlastně díky těm lidem znám další kupu super lidí. I když s těma lidma (tedy konkrétně s jedním) se neděly vždycky hezký věci, všechno se přežilo a i když se z větší části s těma blbečkama nestýkáme, je to jedna z nejpřevratnějších věcí, která vlastně ovlivňuje dost měsíců i po březnu. Díky Bohu za to, že jsem dostala možnost někoho takovýho pozat.

DUBEN



V dubnu mě čekalo nejvíc pozitivních a krásnejch věcí za celej rok.
Mám k tomu hodně fotek, ale nejlíp to popíšu touhle písničkou.
Mohla jsem strávit nejhezčí dny s lidma, které jsem poznala minulý měsíc.
Dostala jsem se díky tomu z hodně špatnejch věcí a vlastně jsem tím tak do dalších špatnejch věcí spadla.
Ale nelituju jedinýho okamžiku, jsem neskutečně vděčná, že mi dělali oporu.
Bohužel je to z větší části pryč, ale lidé ze života odchází, je to prostě život.

KVĚTEN


Radostná nálada pokračovala, jela jsem fandit na MS v hokeji na Staromák a zdálo se mi, že si takového štěstí nezasloužím.
28. května skončilo asi všechno hezký, co se za ty dva měsíce dělo.
Nikdy bych si nemyslela, že člověk, kterej si hrál na to, jak tu pro mě vždycky bude, dokáže udělat zeď za vším hezkým,co jsem prožívala. Hold jsou lidé svině.
Nechci tu vypisovat, co ta dotyčná vlastně udělala, ale můžu říct, že to byla jedna z nejbolestnějších chvilek.
Od té doby vím, že rozhodně nepatří do seznamu osob, které v mém životě potřebuji. Stejně jako ona, tak já udělala tlustou čáru za tím, že jsme tu pro sebe někdy byly.
A trvá to až do teď. Svým způsobem jsem ráda, že jsem si uvědomila, že nepatří mezi spolek lidí, kteří přejou ostatním štěstí, ale naopak.

ČERVEN


Koncem června mě čekala chvilka, která nemine nikoho, kdo se rozhodne někdy ukončit základní školu.
Na školním itineráči bylo, rozloučit se s lidma, které jsem vídala pomalu každý všední den. S lidma, které jsem milovala, i když jsem se tvářila, že to tak není. Samozřejmě,že s někým si nemůžu rozumnět stoprocentně. Ale nemůžete na sebe s někým celých devět let štěkat. Takhle to totiž nefunguje. Bylo to dobrých devět let, ale abych pravdu řekla, jsem ráda, že jsem pryč. Z větší části se s nikým nestýkám. Jen s lidma, co do mého života opravdu patří.

ČERVENEC


Úspěšně jsem oslavila příchod letních prázdnin ve Staré Boleslavi:D
V červenci jsem navštívila Chorvatsko stejně jako každej rok, jezdila za kamarádama, užívala si léto.
Konečně další přísun pocitů štěstí a tak dál.

SRPEN


V srpnu jsem měla jeden z nejakčnějších měsíců, bylo toho hodně a nejvíc mě hřeje to, že díky dovolené v Řecku znám o hodně víc úžasnejch lidí, díky kterým jsem utekla aspoň trochu realitě. Sice větší část z nich bydlí tak 5 hodin odemě, nikdy nezapomenu na skvělý akce nebo programy, které mi zlepšily kondičku:D
Občas to byla fuška, ale vím, že jsem si to užila nejvíc, jak se dalo.
I těmhle lidem patří obrovské díky za to, co byli schopní udělat a za to,že se mnou trávili dny i když měli volno.
Doufám, že budu mít možnost je ještě někdy potkat.

ZÁŘÍ


Měsíc plnej očekávání, jakou budu mít třídu, jaká to vlastně je škola a co mě čeká další čtyři roky.
Nejspíš nebudeme zrovna andílci, ale trhala bych hlavy na přání těhle lidí.
Průsery na seznamováku se musej. Jsem neskutečně ráda za to, že někoho takovýho kolem sebe mám.
Chodící stroje na dobrou náladu♥
I když odešla jedna z největších osobností v mém životě , kterou byl pes, se kterým jsem prožívala 12 let miliony úžasnejch věcí, nemá cenu se zastavovat. Prostě život..

ŘÍJEN


Akce, kterou poznamenali snad všichni, Back To School od T-Mobile.
Neskutečně užitá akce s lidma, který mi dělají druhou páteř - bez nich bych tu nebyla.
Nebyla bych na tomhle místě s takovýma zážitkama a dobrou náladou.
Mám radost, že většina věcí se v roce 2014 povedla a že jsem si dokázala mezi všema lidma najít jen ty, bez kterých bych nedala teď ani ránu.

LISTOPAD



Listopad nejspíš nebyl nijak vyjímečný, jenom hrozná nuda ve škole a proto jsme se fotily.
Nevzpomínám si na žádnou hlavní událost měsíce, prostě měsíc, jako každej jinej.
Plnej smutku, trápení, ale náhlé radosti z toho, že mi moje vyvolená osoba napsala.
Největší chybu v mém životě dělám právě teď , když dovoluju, abych někoho měla radši než sebe. A ještě horší je to v případě, když je to jednostrané.

PROSINEC


Měsíc ve znamení Vánoc a hodně pocitů.
Prosinec byl opět jeden z měsíců, o kterých se dá psát, protože se hodně věcí stalo a hodně věcí jsem vnímala jinak, než bych vnímala třeba před rokem.
Jedna věc je, že jsem během prosince mohla vyškrtnout z mého života osobu, kterou jsem jakýmsi způsobem štvala, přitom jsem se o ní v posledních dnech vůbec nezajímala.
Nejkrásnější na tom je to, že jsem opět podle ní dělala nějakou chybu, kterou prostě nemohla unést. Nejspíš to bylo to, že už jsem dospěla z toho, abych jí nazývala někým, koho zbožňuju, když vím, že si mě nezaslouží. Teď to nemyslím nějak sebevědomě, jen vím, jakej byl rozdíl v mém chování k ní a v jejím chováním ke mně. S prominutím, ale nechat si srát na hlavu je jedna z nejhorších věcí, co si můžete nechat líbit.
Druhá věc byla, že mi přijela kamarádka, kterou jsem poznala v srpnu v Řecku.
Jelikož bydlí v Brně , nemám moc možností se s ní vidět a naštěstí nám hvězdy přály (když to řeknu moc přechytrale a vzdělaně) a my měly šanci se vidět.
19. prosince jsem se po devíti měsících vrátila na místo činu, tedy na stejný koncert , na stejném místě a se stejnýma lidma jako v březnu.
Mám dojem , že se toho 19. stalo něco, co už mi dalo definitivně najevo, že už to není jako to bývalo. Bohužel.
No a nějak tak přišly Vánoce a konec roku, který jsem skvěle oslavila se svojí nejúžasnější kamarádkou, bez který bych nezvládala většinu věcí.
Jsem ráda, že jsme tunu věcí, co se stalo měla možnost prožít s ní.
Doufám, že náš vztah bude pokračovat dál bez všelijakejch vroubků.
Děkuju Bože za to, co mám, za to, co prožívám a za to, kolik je kolem mě úžasnejch lidí.
I když každej den není zrovna krásnej, někdy pršet musí, abychom se pak radovali pro jasné nebe.
A přes to, že hodně často mívám chvilky, kdy bych se na všechno vys..vykašlala, všechno rozbila na kousky a probrečela celý dny, vždycky následuje něco, co mi dokáže vykouzlit úsměv na tváři a jdu dál.
Sice nejsem typ člověka, co nežije minulostí, ale přes všechno se musíme přenést.
A já se snažím vidět i některé špatné věci optimisticky. Neříkám, že mi to vždycky jde, ale ve všem špatném je něco dobré.
I tak rok 2014. Nepatřil do jednoho z nejlepších, ale i tak jsem se s tím nějak smířila a žiju dál. Stejně jako vy. Nikdy vše nebude dokonalé, podle našich představ, ale na každého čeká štěstí.
Berte to na vědomí a netrapte se zbytečně. Je moc brzy na vrásky:)
T.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama